Mechanika I (statika)

Přednášející: Cirkl David

Fakulta: Strojní

Úvod

Statika pojednává o vzájemném silovém působení hmotných bodů, těles a soustav těles, které jsou v rovnováze, nepohybují se nebo se pohybují konstantní rychlostí. Na poznatky ze statiky přímo navazují předměty Mechanika III (dynamika) a Pružnost a pevnost I.

Anotace

  • Rovinné a prostorové případy statiky bodu, tělesa a soustavy těles (mechanismy, prutové soustavy)

  • Vnitřní statické účinky

  • Pasivní odpory

  • Těžiště geometrických a hmotných útvarů

  • Mechanická práce

  • Princip virtuálních prací

Sylabus

  1. Předpoklady statického řešení úloh, základní axiomy a věty statiky. Definice síly v rovině, sčítání sil, silová dvojce, moment síly k bodu v rovině, Varignonova věta.
  2. Definice síly v prostoru, moment síly v prostoru k počátku souřadnic, k libovolnému bodu, k ose procházející počátkem a k obecné ose.
  3. Nahrazení rovinné a prostorové soustavy sil se společným působištěm, obecné rovinné a prostorové soustavy sil. Statická ekvivalence a rovnováha silových soustav.
  4. Výsledné nahrazení, statický šroub. Grafické řešení obecné rovinné soustavy sil, vláknový obrazec. Základní úlohy statiky.
  5. Uložení a rovnováha bodu. Pojem statické určitosti. Příklady v rovině i v prostoru.
  6. Rovnováha tělesa v rovině.
  7. Typy vazeb mezi tělesy v rovině. Pojem statické určitosti tělesa. Případ staticky určitě a neurčitě uloženého nosníku v rovině.
  8. Vnitřní statické účinky v nosnících. Metoda myšleného řezu. Schwedlerovy věty.
  9. Statická rovnováha tělesa v prostoru. Typy vazeb mezi tělesy v prostoru. Určení počtu stupňů volnosti tělesa v prostoru. Vnitřní statické účinky tělesa v prostoru.
  10. Statika soustav těles, typy členů v soustavách, vnitřní a vnější reakce, pohyblivost soustav těles. Početní a grafické řešení soustav, princip superpozice.
  11. Statické řešení prutových soustav, metody řešení.
  12. Pasivní odpory, jejich vliv na rovnováhu útvarů - smykové tření, čepové tření, tření vlákna po drsné ploše, valivý odpor, nedokonalá ohebnost lana. Případy vzpříčení a vzepření tělesa.
  13. Těžiště geometrických a hmotných útvarů.
  14. Mechanická práce, princip virtuálních prací.

Přednášky doc. Vrzaly on-line

Přednáška 1

  • 00:00 Úvod
  • 02:29 Síla v prostoru
  • 24:55 Síla v rovině
  • 28:53 Moment síly
  • 30:17 Moment síly k počátku souř. syst.
  • 41:14 Moment síly k přímce proch. počátkem
  • 50:59 Moment síly k obecné přímce
  • 01:07:02 Silová dvojice
  • 01:09:34 Součet síly a silové dvojice

Přednáška 2

  • 00:00 Soustava sil na přímce
  • 04:56 Skládání sil
  • 09:01 Rovnováha tří sil
  • 10:21 Rovinná soust. sil, procház. 1 bodem
  • 21:42 Příklad: Konzola
  • 35:08 Příhradová konstrukce
  • 36:57 Rovnováha bodu na křivce
  • 44:22 Prostorová soust. sil procház. 1 bodem
  • 57:19 Příklad: Kozlík početně i graficky

Přednáška 3

  • 00:00 Nahrazení obecné rovinné soustavy sil
  • 00:29 Početní řešení
  • 17:29 Grafické řešení
  • 31:06 Rovnováha obecné rovinné soustavy sil
  • 32:24 Případ "bod a nositelka"
  • 46:05 Případ "tři nositelky"
  • 01:01:15 Případ "nositelka a směr"
  • 01:12:40 Vetknutí
  • 01:15:39 Rovinná soustava rovnoběžných sil

Přednáška 4

  •  00:00 Obecná prostorová soustava sil
  •  01:55 Nahrazení redukčním párem
  •  15:27 Nahrazení silovým křížem
  •  21:07 Statický šroub
  •  41:11 Rovnováha obecné prostorové soustavy sil
  •  48:03 Prostorová soustava rovnoběžných sil
  •  58:25 Vazby
  •  59:18 Vazby bodu
  •  01:09:13 Vazby tělesa
  •  01:09:29 Obecná vazba
  •  01:12:56 Rotační vazba
  •  01:15:54 Posuvná vazba

Přednáška 5

  •  00:00 Valivá a obecná vazba
  •  06:45 Rovnováha tělesa v rovině
  •  07:01 Příklad 1
  •  32:57 Příklad 2 - nosník
  •  39:27 Příklad 3
  •  42:29 Příklad 4
  •  58:06 Příklad 5
  •  01:08:12 Vnitřní statické účinky

Přednáška 6

  •  00:00 Vnitřní statické účinky - pokračování
  •  25:42 Příklad
  •  42:43 Schwedlerova věta
  •  52:19 Příklady
  •  01:01:47 Rovinné soustavy těles
  •  01:03:31 Binární členy
  •  01:11:43 Grüblerova vazbová závislost - příklady

Přednáška 7

  •  00:00 Rovinné soustavy
  •  01:06 Soustavové skupiny
  •  11:25 Příklad: Tříkloubový nosník početně
  •  31:13 Příklad: Tříkloubový nosník graficky
  •  53:24 Příklad
  •  01:09:51 Příklad: Klikový mechanismus

Přednáška 8

  •  00:00 Příklad 1: Čtyřkloub. mechanismus
  •  53:09 Příklad 2: Pětičlenná soustava
  •  01:04:41 Příklad 3: Záměna rámu, superpozice
  •  01:25:42 Příklad 4: Metoda neurčitého měřítka

Přednáška 9

  •  00:00 Prutové soustavy
  •  18:29 Styčníková metoda
  •  40:46 Průsečná metoda
  •  51:46 Styčníková metoda graficky
  •  01:01:07 Cremonův diagram

Přednáška 10

  •  00:00 Smykové tření
  •  17:02 Příklad: Třecí síla početně
  •  22:12 Příklad: Třecí síla graficky
  •  27:21 Skutečný průběh třecí síly
  •  30:56 Příklad: Malíř na žebříku
  •  35:03 Vzepření
  •  40:40 Vzpříčení
  •  45:49 Saladinův kroužek
  •  48:23 Tření v klínové drážce
  •  52:27 Čepové tření
  •  01:02:06 Valivý odpor
  •  01:09:01 Vliv tuhosti lan

Přednáška 11

  •  00:00 Vzpříčení (dokončení)
  •  19:01 Ponceletův vztah
  •  22:54 Tření vlákna po drsné ploše
  •  38:54 Příklad: Diferenciální pásová brzda
  •  54:49 Příklad: Soustava těles

Přednáška 12

  •  00:00 Soustava těles s pas. odpory - příklad
  •  30:34 Těleso (soustava těles) v prostoru
  •  31:17 Kinematické vazby
  •  01:01:10 Příklad
  •  01:12:22 Příklad

Přednáška 13

  •  00:00 Vnitřní statické účinky ve 3D
  •  11:56 Těžiště
  •  31:00 Příklad: Těžiště polokoule
  •  39:45 Příklad: Těžiště skořepiny
  •  47:18 Příklad: Těžiště desky
  •  51:35 Příklad: Těžiště kvadratické plochy
  •  55:34 Příklad: Těžiště desky s otvorem
  •  01:02:51 Příklad: Těžiště drátěného tělesa
  •  01:08:19 Experimentální určování těžiště
  •  01:13:22 Pappovy-Guldinovy věty

Přednáška 14

  •  00:00 Mechanická práce
  •  41:31 Výkon
  •  45:24 Příklad 1
  •  54:08 Příklad 2
  •  01:02:43 Princip virtuálních prací
  •  01:12:50 Příklad: Klikový mechanismus
  •  01:18:50 Příklad: Vodorovná obrážečka

Literatura

  1. Vrzala, R., Petríková, I.: Mechanika I (Statika). Skripta TUL 2009
  2. Jáč, V., Polcar, M.: Mechanika I - Statika. Skripta VŠST, Liberec 1984.
  3. Polcar, M.: Mechanika I. Příklady ze statiky. Skripta VŠST, Liberec 1992.
  4. Juliš, K., Brepta, R. a kol.: Mechanika I.díl. Statika a kinematika. Technický průvodce sv.65, SNTL, Praha 1986.
  5. Stejskal, V., Březina, J., Knězů, J.: Mechanika I. ČVUT , Praha 1998.
  6. E-learning KMP, Statika
  7. TKMOST

Další informace o předmětu naleznete v systému STAG.

 

Otázky ke zkoušce ze statiky

Různé

Rovinná soustava sil - grafické řešení

Grafická konstrukce výslednice obecné rovinné soustavy sil. Zde se jedná o soustavu čtyř sil.

Na levé nákresně jsou vektory sil. Můžeme manipulovat s jejich počátečními a koncovými body. Na pravé nákresně je zkonstruována výslednice a vytvořen pólový obrazec (pólem je možné manipulovat).

Jednotlivé paprsky pólového obrazce na pravé nákresně jsou označené p0 až p4, odpovídající paprsky na levé nákresně nesou označení pp0 až pp4. Síly jsou na levé nákresně pojmenovány F1 až F4, zatímco na pravé nákresně F1o až F4o

Jak víme, trojice přímek, která na pravé nákresně tvoří trojúhelník, bude na levé nákresně procházet jedním bodem. Jedná se například o trojice [p1, p2, F2o] a [pp1, pp2, F2] atd.

Můžete se přesvědčit, že volba polohy pólu neovlivňuje řešení. To, jak si polohu pólu zvolíte se projeví pouze tím, jak přehledné a přesné grafické řešení bude.

Směrové úhly

Stáhněte si animaci z přílohy a otevřete ji v programu Wolfram CDF-Player (zdarma ke stažení zde).

Směr přímky může být určen jejími směrovými úhly <<α, β, γ>>, které svírá s osami <<x, y, z>>.

Směrový úhel se měří od kladné poloosy a jeho hodnota je z intervalu ⟨0°,180°⟩.

V první animaci můžete volně manipulovat s úhly <<α, β, γ>> a vidíte směrové kužele, tedy kuželové plochy, na kterých mohou příslušné přímky ležet. Pokud se všechny tři kužele protnou v jediné přímce, zvolená trojice úhlů tvoří směrové úhly této přímky. 

Ve druhé animaci můžete manipuovat pouze úhly <<α, β>>. Mají-li společný průnik, ukáže se směr přímky, těmito směrovými úhly určené a uvidíte také číselnou hodnotu úhlu γ  (vše zaokrouhleno na dvě desetinná místa).

Kužele se mohou protínat nebo dotýkat. Dotýkají-li se, je danými úhly určená jediná přímka, protínají-li se, určují dvě různé přímky. Může také nastat případ, že kužele nemají žádnou společnou přímku.

Pokud přímka existuje, můžete se přesvědčit, že platí vztah

cos2α + cos2β+cos2γ = 1

T. Hruš

Příloha: Směrové úhly [CDF]

Připojte se na Facebooku

Prváci, už víte, kde od pondělí probíhá vaše...  Prváci, první semestr startuje. A vy do něj...  Čtvrtý ročník Ceny Průmyslové rady Fakulty... Letošní Dies Academicus přinesl jednu velkou...  Ještě než začne nový semestr, zastavili se u... Máme tu 4. ročník soutěže o Cenu průmyslové...