Mějme dlouhou tenkostěnnou ocelovou trubku vyztuženou ocelovým prstencem. Trubka je zatížená vnitřním přetlakem . Určete napětí v trubce.
Dáno:
Určit:
Řešení:
Trubka je tenkostěnná válcová skořepina, prstenec lze rovněž považovat za tenkostěnný . Prstenec brání volné deformaci trubky v radiálním směru. Předpokládáme, že mezi prstencem a trubkou se přenáší radiální síla F [N/m] rovnoměrně rozložená po obvodu. Tato síla je staticky neurčitá, vypočteme jí z deformační podmínky: Průhyb trubky v místě prstence a zvětšení poloměru prstence musí být stejné.
Zvětšení poloměru prstence:
V prstenci vzniká obvodové tahové napětí (radiální napětí zanedbáme), vnitřní síly musí být v rovnováze se silami vnějšími:
Změna poloměru prstence:
(1)
Průhyb trubky vypočteme podle teorie tenkostěnných válcových skořepin. V místě prstence bude sklon tečny k prohnuté střednici stěny trubky roven 0. Viz obr. Trubka se bude ohýbat pouze v blízkosti prstence, ve větší vzdálenosti jíž v ní bude pouze membránové napětí t. j. obvodové napětí .
Rozdělíme trubku na dvě části v místě prstence.
Kromě tlaku a rovnoměrně rozložené radiální síly bude na konce trubek působit ještě vnitřní ohybový moment Tento moment je staticky neurčitý a určíme ho z podmínky nulového sklonu průhybové čáry na počátku.
Diferenciální rovnice pro průhyb dlouhé tenké válcové skořepiny bude:
,
(2)
kde
Označme souřadnici .
Homogenní řešení rovnice je:
(3)
Partikulární řešení je:
(4)
což je roztažení trubky vlivem vnitřního přetlaku
(5)
Sklon průhybové čáry v počátku je nula. Po derivaci máme
(6)
Z podmínky dostáváme rovnici
(7)
Tedy po dosazení
(5a)
(7a)
Na počátku desky působí osový moment M a příčná síla musí platit:
(8)
.
(9)
Derivací dostáváme
(10)
.
(11)
Po dosazení do podmínky (9)
dostáváme konstantu
.
Dosazením do podmínky (8) dostáváme moment
Zbývá určit sílu mezi prstencem a trubkou. Změna poloměru prstence musí být rovna průhybu trubky v místě prstence .