

|
Pohyb hmotného bodu po válcové ploše
 |
 |
Obr.1 Počáteční poloha hmotného bodu |
Dáno : 
Je dán bod o hmotnosti na ploše válcového tvaru,jejíž poloměr křivosti je .
Bod se začne pohybovat z daných počátečních podmínek polohy a rychlosti bezodporově.
Určit : 
Zjistěte úhel ,při kterém dojde k odpoutání hmotného bodu od válcové plochy. Určete průběh normálné síly od počátku pohybu do okamžiku
odpoutání v závislosti na úhlu . Tedy , .
 |
 |
Obr.2 Uvolnění hmotného bodu |
Řešení :
Uvolníme hmotný bod v obecné poloze a sestavíme pohybové rovnice Newtonovým způsobem v souřadném systému tečna , normála.
|
(1) |
|
(2) |
kde
je tečné zrychlení bodu,
je normálné zrychlení bodu,
je normálová síla,
je tíhová síla.
Po dosazení získáváme :
|
(1)
|
|
(2)
|
Máme-li v prvním případě řešit odtrh hmotného bodu od plochy , tedy velikost úhlu , je v tomto okamžiku styk mezi bodem a podložkou
přerušen , tedy normálová síla je nulová a rovnice (2) přejde v (4). Integrací v mezích daných počátečními podmínkami můžeme z (1) určit průběh úhlové
rychlosti.
; 



|
(3)
|
Vztah (3) dosadíme do (4) , kde je zkrácena hmotnost a úhel nabývá mezní hodnoty .
|
(4)
|
|
(5)
|
odtud jednoduše vyjádříme
|
(6)
|
a tedy úhel odpoutání je
|
(7)
|
Při určování průběhu normálné síly použijeme rovnici (2) , do níž dosadíme (3).

Roznásobením závorky a rutinní úpravou dostaneme
|
(8)
|
Diskuze počátečních podmínek :
1) Budou-li počáteční podmínky nulové ,
 |
 |
Obr. 3 |
tzn. a , bude bod spočívat na nejvyšším místě válcové plochy v nestabilním
rovnovážném stavu ( obr.3 ). Jakýkoli malý impuls ho uvede do pohybu. Předpokládejme tedy počáteční podmínky ,
sice nenulové ale blížící se nule. Potom vztahy (7) a (8) přejdou v (9) a (10).
(9)
(10)
Je zřejmé , že za předpokladu nekonečně malých počátečních podmínek úhel odpoutání nezávisí na žádných parametrech ,
tzn. na hmotnosti bodu , poloměru válcové plochy , dokonce ani na hodnotě tíhového zrychlení. A tak kdybychom byli schopni za uvedené podmínky
experiment provést , dopadl by stejně na Zemi jako třeba na Měsíci. Bod by se odpoutal vždy pod stejným úhlem , jehož kosinus je roven .
2) Další zajímavou úvahu můžeme učinit ,
 |
 |
Obr. 4 |
položíme-li počáteční rychlost bodu a úhel mějme libovolný z intervalu .
Potom tedy i a po dosazení do (6) dostáváme , že kosinus úhlu odpoutání je vždy roven kosinu úhlu počátečního
. Opět bez ohledu na parametry .
(11)
Graficky je tento vztah vyjádřen pro poloměr válcové plochy na obr.4 .
3) Nyní položme hmotný bod do libovolné počáteční polohy
. Při nulové počáteční rychlosti se bod na ploše udrží nejdéle. Pokud
bude bod se od plochy odpoutá dříve. V mezním případě , bude-li rychlost dostatečně veliká , dojde k odpoutání již v počátečním úhlu ,
viz (11). Dochází vlastně k šikmému vrhu ( obr.5 ).
|
(12)
|
Stanovme si tuto mezní kritickou rychlost . Vztah (12) dosadíme do (6).

a odtud plyne
|
(13)
|
za předpokladu , že v tomto případě bude počáteční poloha bodu na vrcholu plochy přechází vlastně situace ve vodorovný vrh
z výšky (viz obr. 6). Rychlost musí být větší nebo rovna .
pro 
 |
 |
Obr. 4 |
 |
 |
Obr. 6 |
|
|